Červená třída
Bc. Eva Sochová
ředitelka
Anna Keistová
učitelka
Andrea Voborová
učitelka/šk. asistentka
Radka Vránska
provozní
Fotky třídy
Provozní doba: 7.30 - 15.30
kontakt do třídy: 604 140 965
e-mail: ms.kostomlatynl@gmail.com
Provozní doba: 7.30 - 15.30
kontakt do třídy: 604 140 965
e-mail: ms.kostomlatynl@gmail.com
Věkové složení třídy: heterogenní 2 - 6 (7)let.
Absorbující mysl je v současné době je neurology popsána jako tzv. plasticita mozku. Vycházíme tedy z vědeckých poznatků o jedinečných schopnostech mysli dítěte do šesti let absorbovat vše kolem sebe (jazyk, pohyb, emoce, přesvědčení a poznání) snadno a bez úsilí, tedy s minimem vědomého zapojení vůle.
Senzitivní fáze jsou ohraničené časové úseky, kdy u dítěte pozorujeme období zvýšené vnímavosti pro učení se různým dovednostem a poznatkům. Dítě má potřebu pomocí silné vnitřní motivace rozvíjet své schopnosti zaměřené na oblast jeho zájmu, k získání dovednosti či určité znalosti je již fyzicky a psychicky zralé (např. chůze, řeč, společná hra, čtení, sebeobsluha aj). Pokud nejsou pro dítě vytvořeny vhodné podmínky, aby si tu kterou dovednost osvojilo právě v této době, musí pak v budoucnu na její naučení vynaložit daleko více energie. Např. v určitém věku se dítě začne zajímat o písmena a o čtení. Pokud má vhodné podmínky a dostane prostor, naučí se číst s chutí a minimálním úsilím. Pokud již toto období pominulo a senzitivní fáze byla promeškána, bude muset na výuku čtení vynaložit daleko více námahy a pravděpodobně k tomu bude mít i o hodně méně chuti. Senzitivní období jsou Marií Montessori velice dobře definovaná, učitelka je tedy může předvídat (např. chůze se objevuje kolem 1. roku dítěte), nejsou však u všech dětí vždy striktně stejná. U každého mohou přijít v trochu jiném časovém období, a proto je důležité k dětem přistupovat individuálně, pozorovat, o co právě jeví zájem, a včas jim vhodnou aktivitu nabízet. Při tomto přístupu se dítě dokáže učit samo přirozeně tím, že absorbuje vjemy a podněty ze svého okolí. Stále je třeba mít na zřeteli, že předškolní dítě se učí převážně nápodobou, což klade na učitelky ve školce vysoké nároky nejen při cíleném poskytování individuálních lekcí dětem (ukázky jsou zpomalené, aby dítě mělo šanci zachytit veškeré detaily např při mytí rukou), ale také při běžném fungování v průběhu dne. Chceme-li po dítěti, aby jemně zacházelo s předměty ( např. zavírání dveří), musíme mu jít neustále příkladem.
Polarita pozornosti je schopnost dítěte plně se soustředit na činnost, která jej zajímá, zpravidla tedy ke které na základě své senzitivní fáze tíhne. Tuto činnost má dítě tendenci několikrát opakovat, dokud svou potřebu pochopení nenasytí, nebo dokud nedosáhne takové úrovně dovednosti, že je se sebou spokojeno.
Řád je v Montessori pedagogice naprostým základem všeho dění. Pomocí přehledně uspořádaného prostředí, jasných pravidel a předvídatelnosti událostí je dítě v psychickém klidu a dokáže fungovat samostatně, tedy bez zbytečné závislosti na dospělém. Všechny pomůcky jsou v naší školce logicky a systematicky uspořádány tak, aby byly dětem k dispozici, včetně výtvarného materiálu, potřeb na samostatný úklid nepořádku, pitný režim apod. Děti samostatnost milují. Potřebují-li s něčím pomoct, řeknou si o ni. Velkou výhodou jsou také koberečky a štítky se jmény, kterými si děti vymezí svůj pracovní prostor nejen při rozpracované činnosti.
Připravené prostředí je tvořeno nejen výběrem vhodného Montessori pomůckového a didaktického materiálu pro daný věk, který je uspořádán do výukových oblastí a řazen dle jednotlivých stupňů obtížnosti, ale myslí se jím také prostředí, které reaguje na změny a aktuální potřeby konkrétních dětí.
Svoboda a zodpovědnost. Děti ve školce vedeme k tomuto zdánlivě obtížnému principu nastavování si osobních hranic v životě pomocí metody Respektovat a být respektován, kdy vzájemný respektující přístup mezi dětmi a dětmi a dospělými spočívá v jednoduchém rozlišování rozdílu mezi laskavostí a oprávněným požadavkem. Jedná-li se o laskavost, mohu a nemusím druhému vyhovět, jedná-li se o oprávněný požadavek, nesu si odpovědnost za své rozhodnutí.
Práce s chybou. Montessori pomůckový materiál je navržen tak,aby kontrolu správnosti mohlo dítě provést samo ihned po dokončení práce (nic nechybí, nic nepřebývá), případně svou chybu objevit a napravit. Obecně je chyba vnímána jako nástroj učení se, ne selhání.
Věková heterogenita třídy umožňuje dětem vzájemné učení se ve všech oblastech.
Postup od konkrétního k abstraktnímu."Ruka je nástrojem ducha, proto při učení postupujeme od uchopení k pochopení a od konkrétního k abstraktnímu." (M. Montessori). Pomocí manipulace s předměty a smyslovými pomůckami oběma rukama podporujeme vývoj abstraktního myšlení u dětí (například odhad míry a váhy při manipulaci s Červenými tyčemi a Růžovou věží).
Absorbující mysl je v současné době je neurology popsána jako tzv. plasticita mozku. Vycházíme tedy z vědeckých poznatků o jedinečných schopnostech mysli dítěte do šesti let absorbovat vše kolem sebe (jazyk, pohyb, emoce, přesvědčení a poznání) snadno a bez úsilí, tedy s minimem vědomého zapojení vůle.
Senzitivní fáze jsou ohraničené časové úseky, kdy u dítěte pozorujeme období zvýšené vnímavosti pro učení se různým dovednostem a poznatkům. Dítě má potřebu pomocí silné vnitřní motivace rozvíjet své schopnosti zaměřené na oblast jeho zájmu, k získání dovednosti či určité znalosti je již fyzicky a psychicky zralé (např. chůze, řeč, společná hra, čtení, sebeobsluha aj). Pokud nejsou pro dítě vytvořeny vhodné podmínky, aby si tu kterou dovednost osvojilo právě v této době, musí pak v budoucnu na její naučení vynaložit daleko více energie. Např. v určitém věku se dítě začne zajímat o písmena a o čtení. Pokud má vhodné podmínky a dostane prostor, naučí se číst s chutí a minimálním úsilím. Pokud již toto období pominulo a senzitivní fáze byla promeškána, bude muset na výuku čtení vynaložit daleko více námahy a pravděpodobně k tomu bude mít i o hodně méně chuti. Senzitivní období jsou Marií Montessori velice dobře definovaná, učitelka je tedy může předvídat (např. chůze se objevuje kolem 1. roku dítěte), nejsou však u všech dětí vždy striktně stejná. U každého mohou přijít v trochu jiném časovém období, a proto je důležité k dětem přistupovat individuálně, pozorovat, o co právě jeví zájem, a včas jim vhodnou aktivitu nabízet. Při tomto přístupu se dítě dokáže učit samo přirozeně tím, že absorbuje vjemy a podněty ze svého okolí. Stále je třeba mít na zřeteli, že předškolní dítě se učí převážně nápodobou, což klade na učitelky ve školce vysoké nároky nejen při cíleném poskytování individuálních lekcí dětem (ukázky jsou zpomalené, aby dítě mělo šanci zachytit veškeré detaily např při mytí rukou), ale také při běžném fungování v průběhu dne. Chceme-li po dítěti, aby jemně zacházelo s předměty ( např. zavírání dveří), musíme mu jít neustále příkladem.
Polarita pozornosti je schopnost dítěte plně se soustředit na činnost, která jej zajímá, zpravidla tedy ke které na základě své senzitivní fáze tíhne. Tuto činnost má dítě tendenci několikrát opakovat, dokud svou potřebu pochopení nenasytí, nebo dokud nedosáhne takové úrovně dovednosti, že je se sebou spokojeno.
Řád je v Montessori pedagogice naprostým základem všeho dění. Pomocí přehledně uspořádaného prostředí, jasných pravidel a předvídatelnosti událostí je dítě v psychickém klidu a dokáže fungovat samostatně, tedy bez zbytečné závislosti na dospělém. Všechny pomůcky jsou v naší školce logicky a systematicky uspořádány tak, aby byly dětem k dispozici, včetně výtvarného materiálu, potřeb na samostatný úklid nepořádku, pitný režim apod. Děti samostatnost milují. Potřebují-li s něčím pomoct, řeknou si o ni. Velkou výhodou jsou také koberečky a štítky se jmény, kterými si děti vymezí svůj pracovní prostor nejen při rozpracované činnosti.
Připravené prostředí je tvořeno nejen výběrem vhodného Montessori pomůckového a didaktického materiálu pro daný věk, který je uspořádán do výukových oblastí a řazen dle jednotlivých stupňů obtížnosti, ale myslí se jím také prostředí, které reaguje na změny a aktuální potřeby konkrétních dětí.
Svoboda a zodpovědnost. Děti ve školce vedeme k tomuto zdánlivě obtížnému principu nastavování si osobních hranic v životě pomocí metody Respektovat a být respektován, kdy vzájemný respektující přístup mezi dětmi a dětmi a dospělými spočívá v jednoduchém rozlišování rozdílu mezi laskavostí a oprávněným požadavkem. Jedná-li se o laskavost, mohu a nemusím druhému vyhovět, jedná-li se o oprávněný požadavek, nesu si odpovědnost za své rozhodnutí.
Práce s chybou. Montessori pomůckový materiál je navržen tak,aby kontrolu správnosti mohlo dítě provést samo ihned po dokončení práce (nic nechybí, nic nepřebývá), případně svou chybu objevit a napravit. Obecně je chyba vnímána jako nástroj učení se, ne selhání.
Věková heterogenita třídy umožňuje dětem vzájemné učení se ve všech oblastech.
Postup od konkrétního k abstraktnímu."Ruka je nástrojem ducha, proto při učení postupujeme od uchopení k pochopení a od konkrétního k abstraktnímu." (M. Montessori). Pomocí manipulace s předměty a smyslovými pomůckami oběma rukama podporujeme vývoj abstraktního myšlení u dětí (například odhad míry a váhy při manipulaci s Červenými tyčemi a Růžovou věží).